Meditace #249

Biblický verš

Vaše trpělivá vytrvalost vám vyhraje životy. (Lukáš 21,19)

Rozjímání

Duchovní cesta není přímkou ke světlu. Je spirálou, která se vine skrze stíny, ztráty, ticho a bolest. Západní křesťanství často učilo, že světlo je cílem, tma selháním. Ale Ježíš nás učí jinak – že právě trpělivé nesení reality, která je směsí obojího, je cestou ke vzkříšení. Tma není nepřítel. Je to místo zrání. Je to břicho velryby, kde se formuje nový život. Je to prostor, kde se učíme slyšet, když nevidíme. Kde se učíme milovat, když nevíme. Kde se učíme být, když nemáme kam jít. Richard Rohr říká, že neexistují dokonalí lidé ani struktury – jen boj o celistvost. A právě v tomto boji se rodí vděčnost. Ne za světlo bez stínu, ale za světlo, které se zrodilo z temnoty.

Rosemerry Wahtola Trommer – Před zimním slunovratem

_I pro tohle jsme se narodili, pro_

_toto bdění ve tmě, neschopní_

_vidět, ale přesto schopni slyšet šumění_

_větru v holých větvích, schopni cítit_

_náboj našeho srdce, bušení_

_našeho břicha, jak se plní vypůjčeným vzduchem._

_Strávil jsem život učením se milovat_

_tyto beztvaré hodiny, než nás najde světlo,_

_tyto temné noci, kdy_

_se celá moje bytost zdá rozprostírat za_

_postel, za pokoj, za domov,_

_za údolí, dokonce i za zeměkouli,_

_jako bych se rýmoval s temnotou kolem nás,_

_temnotou, která nás drží, temnotou, která obklopuje_

_celou tuto vířící spirálu galaxie._

_Někdy cítím, jak ta nekonečná tma_

_volá temnotu uvnitř mě, jako by mi říkala:_

_pamatuj, pamatuj, odkud pocházíš,_

_pamatuj, co jsi._

_A temnota_

_uvnitř mě zpívá zpět._

Modlitba

Bože, nauč mě milovat tmu, která mě formuje. Nauč mě trpělivosti, která nevyžaduje odpovědi. Nauč mě být v prostoru, kde nic není jisté – kromě Tebe. Ať se má duše rýmuje s temnotou, která není prázdná, ale plná Tvé přítomnosti. Ať se učím žít ve stínu kříže, kde se rodí světlo vzkříšení. Ať má vytrvalost není útěkem, ale tichým souhlasem s cestou, kterou jsi prošel Ty. Amen.