Nic není ztraceno

Písmo

"Víme, že těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému." (Řím 8,28)

Reflexe

Jedním z nejvíce osvobozujících, a zároveň nejvíce "skandálních" poznání v duchovním životě je fakt, že pro Boha neexistuje odpad. V jeho ekonomice milosti se nic nevyhazuje. Svatý Augustin mluvil o O felix culpa – o "šťastné vině", která nám přinesla tak velkého Spasitele. Znamená to, že i vaše největší selhání, vaše závislosti, vaše období temna a pádů, jsou materiálem pro vzkříšení. Ego chce být dokonalé a své chyby by nejraději vymazalo. Milost je však jiná: ona ty chyby bere a činí z nich samotný základ soucitu a moudrosti. Jak říkala Juliana z Norwiche: "Všechno bude dobré." Ne proto, že bychom nechybovali, ale proto, že Boží láska je schopna recyklovat i naše největší hlouposti v náš prospěch. Váš pád není koncem cesty, ale jejím nejnaléhavějším učebním materiálem.

Tělo

• Posaďte se a položte ruce dlaněmi vzhůru na stehna. Uvědomte si, že vaše tělo nese stopy všeho, čím jste prošli – vrásky, jizvy, napětí.
• Při nádechu vnímejte přítomný okamžik: "Všechno, co bylo..."
• Při výdechu nechte tělo změknout: "...je nyní použito pro mé dobro."
• Položte ruku na místo, kde cítíte největší tíhu minulosti (často žaludek nebo hruď) a jen tam chvíli nechte působit teplo své dlaně.
• Vnímejte svůj dech jako tichou sílu, která neustále obnovuje každou buňku, bez ohledu na to, co se stalo včera.

Praxe

Dnes se pokuste podívat na jednu věc ze své minulosti, za kterou se stydíte nebo které litujete. Místo abyste se od ní odvrátili, zkuste si ji představit jako hnojivo v zahradě – něco, co samo o sobě nevoní, ale bez čeho by nic nevyrostlo. V duchu řekněte svému selhání: "Děkuji ti, že jsi mě naučilo pokoře." Jako rituál smíření si dnes dopřejte něco malého a dobrého (třeba tu kávu), jako znamení, že si Boží přízeň nemusíte zasloužit bezchybností.

Myšlenka na den

"Nech se vším prostoupit: krásou i děsem. Jen jdi dál. Žádný pocit není konečný." 

— Rainer Maria Rilke