Uvnitř velkého obrazu

Evangelium

"V něm žijeme, pohybujeme se a jsme." (Sk 17,28)

Reflexe

Většinu utrpení působí fakt, že žijeme v "malém obrazu" svého ega – v neustálé rozpolcenosti mezi našimi úspěchy, selháními a obavami zda jsme "dost". Velcí učitelé nás zvou, abychom si dovolili vstoupit do "Velkého obrazu". Zde už nejsme oddělené ostrovy, ale součásti jednoho velkého Božího příběhu (také my píšeme své vlastní Evangelium), který začal dávno před námi a bude pokračovat i po nás. Žít uvnitř tohoto obrazu znamená přestat se křečovitě snažit být středem vesmíru a s úlevou přijmout své místo v celku.

Tělo

• Posaďte se a opřete se zády o židli nebo o zeď. Vnímejte tu oporu.
• Při nádechu rozpažte ruce, jako byste chtěli obejmout celý obzor: "Jsem součástí celku."
• Při výdechu si položte ruce do klína dlaněmi vzhůru a uvolněte váhu těla do země: "Důvěřuji Velkému příběhu."
• Vnímejte, jak vás okolní prostor podpírá a obklopuje, i když se nepohybujete.

Praxe

Dnes se kdykoli během dne (třeba při čekání na křižovatce nebo v řadě) podívejte na lidi kolem sebe a v duchu si řekněte: "My všichni jsme uvnitř Velkého obrazu." Zkuste si představit, že vaše dnešní starosti jsou jen malými tahy štětcem na obrovském plátně, které Bůh trpělivě maluje. Jako rituál odevzdání si večer vyjděte ven, podívejte se na hvězdy nebo na stromy a tiše vydechněte: "V Tobě žiji, v Tobě se pohybuji." Nechte své ego na chvíli odpočinout v náruči Nekonečna.