Uzdravení z hladu po náhražkách

Evangelium

"Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života." (J 6,68)

Reflexe

V určitém smyslu jsme závislí všichni – pokud ne na alkoholu, tak na své potřebě mít pravdu, na uznání, na kontrole nebo na svém vlastním utrpení. Závislost je hluboký hlad duše po Bohu, který jsme omylem nasměrovali k něčemu konečnému. Richard Rohr připomíná, že ego se snaží "zabezpečit" samo sebe skrze náhražky, které nám slibují klid, ale ve skutečnosti nás zotročují. Uzdravení nezačíná silou vůle, ale přiznáním naprosté bezmoci. Teprve když narazíme na dno svých vlastních sil a uznáme, že se sami nezachráníme, vzniká prostor pro Vyšší moc. Milost vstupuje tam, kde končí naše snaha mít vše pod kontrolou.

Tělo

• Posaďte se s rukama volně svěšenýma podél těla. Cítíte jejich tíhu?
• Při nádechu pomalu zvedejte ruce s otevřenými dlaněmi: "Přiznávám svou žízeň."
• Při výdechu nechte ruce volně klesnout do klína: "Odevzdávám svou bezmoc."
• Vnímejte rytmus svého dechu jako dar, o který se nemusíte snažit – prostě se děje.

Praxe

Dnes se pokuste pozorovat své malé "každodenní závislosti". Je to potřeba hned sáhnout po telefonu? Potřeba mít poslední slovo? Potřeba sladkého, když cítíte úzkost? Místo toho, abyste se za to trestali, v ten moment jen na vteřinu zastavte a udělejte si malý křížek na rty nebo na srdce. Řekněte si v duchu: "Tento hlad je ve skutečnosti hladem po Tobě." Jako gesto svobody nechte dnes jednu svou touhu nenaplněnou a jen pozorujte ten prostor, který se tím otevře.