Jak to v církvi chodí

Osobně jsem vždy považoval církev za společenství, které vede skrze Ježíše k soucitu a milující laskavosti. Jenže je církev a církev, lhostejno jaká. Za sebe říkám jednoznačně, že věřím v Církev Kristovu a jednotlivé denominace jsou jen kapkou v oceánu tajemství.

Bohužel se v instituci, politicky uznanou a řádně registrovanou, vždy budou prosazovat ti, kteří mají zcela jiné úmysly, než naslouchání Božímu tichu a vědomí toho, že všichni jsme hříšníci a všichni jsme zároveň milováni, jako dcery a synové Boží. Tito lidé, obvykle jim říkám "věřící z povolání" si zakládají na klanech přátel, kteří bojují proti svým nepřátelům a nestydí se lhát, krást a především pomlouvat, jak to jen lze. Tito lidé patří bohužel k mainstreamu institucionální a hierarchiální systematyčnosti, nestydí se používat Boží jméno, rozesílat anonymní, či tzv. "otevřené dopisy" a mnoho dalšího. Na těchto lidech je znát velký strach, neboť nedovedou věci říkat do očí, ale raději se uchylují k různým způsobům (maily, dopisy, neveřejná setkání, etc.). Tito lidé nehledají Společenství, ale pevně překrucují nejen řády církve, ale také Písma svatého, kde Ježíš říká "Milujte se, jako jsem já miloval vás."

Falešné "já", tedy ego, jim velí nebáti se podpásovek a záludností. Myslím, že při volbě nového plzeňského biskupa, i nyní, se to projeví a vyjevuje. Odpovědí jim budiž modlitba za jejich uzdravení a přání všeho Pokoje a Dobra, které je tu pro všechny.

Je mi moc líto, že ani jeden z těch, kteří se ohánějí předpisy a polopravdami, mi v době mé dlouhodobé nemoci nezavolal, nepožehnal, nenavštívil mne. Jsem paradoxně velmi vděčný za ty, kteří tak učinili, a bohužel to často nebyli lidé z církve, ale moji přátelé a lidi, pro něž jsem mnohé dříve vykonal.

Budiž tedy jasno. Buďto se Církev československá husitská dál bude utápět ve strachu a pomluvách, nebo se dál bude propadat do bahna zapomnění. Poslední výsledky sčítání lidu dávají za pravdu spíše té druhé variantě.

Jako emeritní biskup říkám jednoznačně, že máme být společenstvím, které není závislé na nikom a na ničem, kromě Krista. Nemáme přijímat dary od boháčů a sloužit jim tak jako místo pro ulehčení špatného svědomí, nemáme podporovat ani nijak provazovat naše vztahy s žádnou politickou mocí, máme být k sobě pravdiví z očí do očí a chránit si svobodu být tím, kým máme být.

Vám ostatním, kteří členy církve nejste se nedivím. Protože zákonictví a farizeiství nezmizelo a Ježíš je dále bičován a křižován světským způsobem. Zároveň však s Václavem Havlem volám: že "pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí."

Přeji Vám všem pokojné dny

bratr Filip

emeritní biskup