V určitém smyslu jsme všichni nějakým způsobem zraní. Někdy jsme to zasunuli hluboko do podvědomí, jindy se tomu bráníme léky, závislostmi nebo předstíráním jak jsme v pohodě a máme všechno pod kontrolou. Jenže zranění nás bude ovládat do té doby, než se mu nově otevřeme - přiznáme si ho v jho nahotě. Do té doby to bude jen strháváním strupů...
Už třetí měsíc sloužím "tajné" nedělní olšanské bohoslužby pro bezdomovce. Někdy se nás sejde i čtyřicet, někdy méně. Překvapuje mne jejich vděčnost i názory. Víc naslouchám a méně kážu. Třeba dnes mi asi třicetiletá žena řekla, že na světě je je mnoho stran, náboženství a církví a to méně respektu, pomoci a laskavosti. Asi má v tomto pravdu. Sám...
Být otevřený Pravdě znamená být otevřený i tomu, že mnoho z toho, co říkáš nebo děláš Pravda není. Proto také Ježíš na Pilátovu otázku "co je Pravda" mlčel. Zakoušení Pravdy Boží, znamená také zakoušení vlastní nedostatečnosti, nehotovosti a strachu, že něco pokazím. Jít v Boží pravdě znamená být jí uchvácen cele a plně.
Většina věcí, které řešíme jsou věci druhého řádu. Na čem ve skutečnosti záleží je nevyslovitelné. Jsou to věci prvního řádu. Smíme se jich účastnit, ale vyslovit nejsou. Jak říká Rúmí:
Vybudovali jsme si pohodlný život, chceme být šťastní. Mystici všech dob nám však radí opak. Proč asi? Abychom se zamysleli a skutečně žili: "Uteč z pohodlnosti. Zapomeň na bezpečnost. Žij, kde se bojíš žít. Znič svoji pověst. Staneš se notoricky známým."
To, co nazýváme jako trauma, nebo rána je totéž místo kudy do nás vniká světlo. Je to rub toho, co nechceme, ale co z nás dělá, to kým doopravdy můžeme být celiství.
Někdy si připadám jako kolonka ve výkazu, někdy jsem smutný z lidské lhostejnosti. A právě v tento okažik si musím připomenout, že jsem milovaný. To je Božská sexualita, místo, které mne chce mít takového jaký jsem, že jsem byl utvořen a mám tvořit. Milovaný. Je to Božský tanec té nejskutečnější lásky. Plod, zrod a tichý a jemný dotyk.
Samota se západnímu člověku zdá ohrožující. Svědčí o tom sluchátka v uších, neustálá kontrola notifikací na mobilu. Ježíš nám, ale ukazuje samotu jinou. Plodnou. Samotu jako místo k modlitbě. Taková samota je plodná, plná nenásilí, neustálé touhy být "někým", ale s někým. Taková samota je v Písmu popisována jako "zůstaňte zde a bděte se mnou". To...
Milost je opravdová zkušenost víry. Milost a laskavost jsou projevy skutečné víry, tedy ne ta, co se skládá ze slov, ale z účastenství na životě. Vůči druhým i vůči sobě samým.
Ti bystřejší už pochopili, že vzkříšení nelze naplánovat, dát mu nějaký datum a čas, že Velikonoce jsou prostě událostmi dne, každého dne, a projevují se v maličkostech a tichu. Jsou opravdu malé jako hořčičné zrníčko a nemají, co dělat s tím, co nařizuje církev. Zdá se, že nejen každá modlitba, tedy vzmach Ducha k Bohu, ale i obyčejná nádivka,...
